Recenze Citroën C4 (2004 - 2010)

První generace Citroënu C4 zaujme úspornými turbodiesely HDi, ale i výkonnými zážehovými motory, moderní technikou a zajímavou cenou na trhu ojetin. Zájemci o kombík mají však smůlu, model C4 se této verze nikdy nedočkal.

Základní údaje Citroën C4

zajímavostí je volant s pevným středem
atraktivní design verze kupé
centrálně umístěná přístrojová kaplička nemusí každému vyhovovat
menší zavazadelník
zdařilá manuální šestistupňová převodovka
od modernizace v roce 2008 méně přesné řazení vyjma šestistupňové manuální převodovky
pomalé reakce robotizované převodovky
úsporné turbodiesely
dostatek místa pro posádku
komfortní podvozek má na svědomí "línější" jízdní vlastnosti

V roce 2004 se vydal na silnice Citroën C4. Původně vyjel v provedeních pětidveřový hatchback a kupé, které řada motoristů označovala za nejhezčí dvoudveřový vůz dané doby. Atraktivní sportovní design navíc doplňovala panoramatická střecha, která zlepšuje už tak dobré prosvětlení interiéru. V roce 2007 se nabídka karosářských verzí rozrostla o sedan. Ten měl být přitom původně určen výhradně pro čínský trh, nakonec ale došlo k jeho uvedení i na dalších vybraných trzích. U nás se moc neprosadil, sedany nejsou českými řidiči příliš oblíbeny. Důležitým letopočtem v životě první generace Citroënu C4 je 2008. Tehdy totiž vůz prodělal drobný facelift a modernizaci, která mu přinesla nejzdařilejší převodovku, jakou kdy dostal. Je jí šestistupňový manuál s nečekaně přesným řazením.

Interiér a prostornost

Celkem prostorný interiér zaujme především volantem s pevným středem. Řidič otáčí jen věncem s rameny, střed volantu se nehýbe, na což si někteří motoristé musejí chvilku zvykat. Nelze si nevšimnout ani výrazné centrálně umístěné přístrojové kapličky. Ta je kvůli svému umístění mimo ideální zorné pole řidiče sledujícího dění před vozem. Těžko tak lze sledovat přístroje periferně. Před řidičem najdeme na sloupku řízení digitální otáčkoměr, jež mění barvu podle dosažených otáček motoru. Z oranžové se změní na červenou, pokud přejde motor do vysokých otáček a je třeba bezpodmínečně přeřadit. Detail, který u verze kupé ještě více podtrhuje jeho sportovní vzhled. Radostnou zprávou nebude informace o velikosti zavazadelníku. Hatchback totiž nabízí zavazadlový prostor jen o objemu 320 litrů, kupé odveze ještě o 6 litrů méně. Citroën C4 nabízí kromě běžných elektronických asistentů jako je ABS nebo stabilizační systém i systém AFIL. Jedná se o zařízení upozorňující na nechtěné vyjetí z jízdního pruhu zvukovým signálem a vibracemi sedadla. Tento systém se však montoval za příplatek, proto jej rozhodně nenajdete v každé ojetině.

Motory a jízda

Základním motorem je 1.4 16V/65 kW. Rozhodně nejde o žádného atleta, a tak je lepší zvolit šestnáctistovku. Nabízí se 1.6 16V/80 kW nebo po modernizaci uvedené motory 1.6 VTi/88 kW, 1.6 THP/103 kW a 1.6 THP/110 kW. První ze jmenovaných šestnáctistovek je ale nejspolehlivější. Od roku 2007 se nabízela i v úpravě na palivo E85 (směs etanolu a benzinu). Vrcholem nabídky je atmosférický motor 2.0 16V disponující výkonem 130 kW. Montoval se do sportovněji střiženého provedení VTS, v nižších otáčkách je ale dost líný, a tak jej nelze označovat za zrovna povedený. Nabídka turbodieselů začíná motory vyvinutými ve spolupráci koncernu PSA Peugeot Citroën a Ford. Jde samozřejmě o známé úsporné turbodiesely 1.6 HDi o výkonech 66 a 80 kW. Nechybí ale ani povedené motory 2.0 HDi/100 a 103 kW. Podvozek automobilu doznal změn v naladění při modernizaci v roce 2008. Prospělo mu to, avšak ani tak nejsou jízdní vlastnosti Citroënu C4 ideální. Sportovněji založení řidiči nebudou nadšeni ani z řízení bez zpětné vazby nebo nepřesného řazení v případě pětistupňové manuální převodovky. Po modernizaci montovaná šestistupňová je výrazně lepší. Není bez zajímavosti, že vznikla odebráním elektroniky z původně robotizované převodovky. Robotizovaná převodovka je přitom známa velkým prodlevami v řazení a častějším výskytem poruch, které vznikají právě v elektronice.

Spolehlivost

Závady se nevyhýbají ani oblíbeným turbodieselům 1.6 HDi. Často odcházejí vstřikovače, prodírají se hadice od turba a jsou potíže s podtlakovým okruhem, který ovládá turbo, EGR ventil a škrticí klapku. Turbodiesely 2.0 HDi jsou znatelně spolehlivější. Pozor ale na potíže s filtrem pevných částic FAP nebo čidlem výfukových plynů. Zážehový motor 1.4 16V občas trápí úniky oleje, 1.6 16V se zase může potýkat s vadnou lambda sondou. Silnější šestnáctistovky občas zlobí svíčky nebo teplotní čidlo, kvůli kterému nejde za chladného počasí nastartovat. Známé jsou i problémy s rozvody. Pozor si dejte na různé poruchy elektroniky, u kupé dobře zkontrolujte panoramatické sklo. V prvních letech výroby totiž praskalo následkem kroucení karoserie v zatáčkách.

Bezpečnost